|
|
Comparison of the inflation prediction approaches: Monetary growth vs. Output gap analysis
Kuliková, Veronika ; Horváth, Roman (vedoucí práce) ; Hlaváček, Michal (oponent)
Inflácia je dôležitý peňažný indikátor často používaný pri vykonávaní monetárnej politiky. Aj keď je ponuka peňazí významný determinant inflácie, nie je používaná v jej modelovaní. V súčasnosti je za veličinu s najväčšou výpovednou hodnotou pri určovaní inflácie považovaná medzera vo výstupe. Táto diplomová práca empiricky dokazuje pravdivosť hypotézy že peňažná ponuka obsahuje viac informácií o pohybe inflácie ako medzera vo výstupe. Tento fakt je ukázaný na prípade 16 vyspelých európskych ekonomík za použitia Bayesovského Modelového Priemerovania (BMA). BMA je ucelená metóda, ktorá sa zaoberá neistotou modelovania a rieši problém výberu veličín do modelu. Výsledky analýzy potvrdili že peňažná ponuka obsahuje viac informácií o inflácii ako medzera vo výstupe a preto by mala byt používaná v modelovaní inflácie. Tieto výsledky sú robustné voči nastaveniu parametrov modelu a vysokej korelácii niektorých premenných. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Comparison of the inflation prediction approaches: Monetary growth vs. Output gap analysis
Kuliková, Veronika ; Horváth, Roman (vedoucí práce) ; Babin, Adrian (oponent)
Inflácia je doležitý peňažný indikátor často používaný pri vykonávaní monetárnej politiky. Aj keď je ponuka peňazí významný determinant inflácie, nie je používaná v jej modelovaní. V súčasnosti je za veličinu s najväčšou výpovednou hodnotou pri určovaní inflácie považovaná medzera vo výstupe. Táto diplomová práca empiricky dokazuje pravdivosť hypotézy že peňažná ponuka obsahuje viac informácií o pohybe inflácie ako medzera vo výstupe. Tento fakt je ukázaný na prípade 16 vyspelých európskych ekonomík za použitia Bayesovského Modelového Priemerovania (BMA). BMA je ucelená metóda, ktorá sa zaoberá neistotou modelovania a rieši problém výberu veličín do modelu. Výsledky analýzy potvrdili že peňažná ponuka obsahuje viac informácií o inflácii ako medzera vo výstupe a preto by mala byť používaná v modelovaní inflácie. Tieto výsledky sú robustné voči nastaveniu parametrov modelu a vysokej korelácii niektorých premenných.
|
|
|
Faktory ovlivňující vztah mezi peněžní zásobou a inflací
Holoubek, Lukáš ; Jílek, Josef (vedoucí práce) ; Štekláč, Jiří (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zhodnocení faktorů, které ovlivňují vztah mezi peněžní zásobou a inflací a zjištění, jak se tyto faktory v průběhu času projevují. Práce vychází ze současného poznání kvantitativní teorie peněz založené na syntéze monetaristického pojetí a nového keynesiánství. Hlavním výchozím bodem práce je skutečnost, kdy dochází k rozevírání nůžek mezi růstem peněžní zásoby a inflací. V práci byly tak sledovány faktory ovlivňující peněžní zásobu, rychlost oběhu peněz a inflace. Mezi tyto faktory patří například politická rozhodnutí, větší koncentrace bohatství ve společnosti, nejistota na finančních trzích či možný vliv šedé ekonomiky či narůstající význam sdílené ekonomiky. Výsledkem práce bylo zjištění, že pokud nenastane významná změna současného systému, tak rozevírání nůžek mezi růstem peněžní zásoby a inflací bude nadále pokračovat.
|
|
|
Měnový vývoj v České republice ve vztahu k úrokovým sazbám
ŠKARDOVÁ, Nikola
Bakalářská práce je zaměřena na měnový vývoj v České republice. Jejím hlavním cílem je zhodnotit tento vývoj ve vztahu k úrokovým sazbám. První teoretická část se zabývá problematikou peněžního trhu a monetární politiky. Druhá praktická část je zaměřena na zmapování měnového vývoje, respektive jednotlivých měnových agregátů, vývoje úrokových sazeb, objemu úvěrových peněz a následnou analýzu vzájemného vztahu těchto veličin v průběhu posledních jedenácti let. Pro lepší přehlednost jsou úrokové sazby a objem zapůjčených peněz členěny dle typu spotřebitele a druhu účelu úvěru. Statistické údaje jsou získány ze statistických zpráv České národní banky
|
|
|
Vztah True Money Supply k alternativním makroekonomickým ukazatelům v ČR
Lukáš, Matěj ; Svoboda, Miroslav (vedoucí práce) ; Šťastný, Daniel (oponent)
Cílem práce je otestovat, zdali peněžní agregát rakouské školy True money supply (TMS) dosahuje lepšího vzájemného vztahu s národním důchodem a inflací, než ekonomií hlavního proudu využívaný agregát M2. Smyslem tohoto testování je, že TMS má podle rakouských ekonomů stát na koherentním teoretickém základu, zatímco M2 byl sestaven s využitím statistických metod. Aby došlo ke koherentnímu srovnání, peněžní agregáty byly testovány jak se standardními agregáty: HDP a CPI reprezentujícím inflaci, tak s alternativními agregáty vycházejícími z teorie rakouské školy: Gross Domestic Output a Kompozitní cenový index. Agregáty byly podrobeny korelační, regresní a vektorové autoregresní analýze (VAR modelům). Podle výsledků nebyl dokázán lepší vztah mezi TMS a zbylými makroagregáty, to však poukazuje pouze na jeho horší praktickou využitelnost, a ne na nesprávnost ukazatele, jelikož pro rakouské ekonomy je klíčovým prvkem teoretický základ ukazatele.
|
|
|
O kolik skutečnější je skutečná nabídka peněz?
Vostal, Ondřej ; Svoboda, Miroslav (vedoucí práce) ; Hurník, Jaromír (oponent)
Rakouští ekonomové se domnívají, že tzv. skutečná nabídka peněz je teoreticky řádově lepším peněžním agregátem, než klasické M1, M2 a M3. V práci ověřuji na datech z ČR, zda tomu tak skutečně může být. Skutečná nabídka pěněz je součtem množství hotovosti a statků (ekvivalentů otovosti), které lze v době nepřesahující jistý horizont vyměnit ve stálém předem známém kurzu za hotovost. Většina účastníků trhu se přitom musí domnívat, že množství hotovosti pro účel takové výměny není omezeno. Na základě dat ČNB mezi léty 2002 a 2012 konstruuji několik skutečných nabídek peněz, které se liší horizontem zahrnutých ekvivalentů. Ke srovnání skutečných nabídek peněz a M užívám jednoduchý model inflace založený na rovnici směny. Hlavním zjištěním je, že se ukazatele podstatně neliší. Zdá se tedy, že skutečné nabídky peněz a M jsou prakticky shodné. Odhady koeficientu modelu jsou však pro všechny ukazatele významně odlišné od předpovědí kvantitativní teorie peněz. Výsledky je tedy nutné interpretovat obezřetně.
|
|
|
Deflace: Pohled rakouské školy
Řepík, Martin ; Havel, Jan (vedoucí práce) ; Chytil, Zdeněk (oponent)
Deflace, dnes chápaná převážně jako pokles cenové hladiny, je v očích ekonomů hlavního proudu strašákem a nebezpečím pro vývoj ekonomiky. Tento pohled vychází ze zkušenosti z období Velké hospodářské krize v letech 1929 - 1933 a pozdějšího vývoje v Japonsku. Cenovou stabilitou se tak v současném pojetí rozumí neklesání cenového indexu, měnová politika si dokonce dává za cíl jeho trvalý růst. Rakouská ekonomická škola chápe inflaci a deflaci v jejich původním významu jako růst a pokles peněžní nabídky. Moderní výklad těchto pojmů v jejích očích představuje nebezpečný omyl, jehož důsledkem je nepochopení příčinných souvislostí mezi jednotlivými jevy. To vede nejen k chybným teoretickým závěrům, ale v první řadě k narušování chodu ekonomiky, cenové i výrobní struktury a vzniku hospodářských cyklů způsobených umělým nárůstem peněžní zásoby, který vybraným skupinám přináší prospěch.
|
|
|
Analýza nabídky úvěrů na bydlení
Peter, Karel ; Kolář, Pavel (vedoucí práce) ; Hašková, Simona (oponent)
Cílem mé práce je přiblížit čtenáři možnosti, které v současné době skýtají finanční trhy v oblasti financování bydlení. Zájemce má na výběr celou škálu úvěrových možností, nicméně ani základní orientace v nabídce není snadná. V práci jsem se nezaměřil pouze na teoretické principy fungování. Jednotlivé oblasti jsem rozpracoval až do podob konkrétních nabídek, které čtenář, zájemce o úvěr na bydlení, může v současné době získat v českém prostředí. Uvádím konkrétní produkty finančních společností a porovnávám je tak, aby si čtenář mohl udělat jasnou představu o kvalitách jednotlivých produktů a mohl se nezávisle rozhodnout, který produkt je pro něj ten nejlepší. Upozorňuji také čtenáře na úskalí spojená s jednotlivými řešeními, jejich poplatkovou politiku a rizika.
|
|
|
Skutečná nabídka peněz
Dufek, Michal ; Písař, Pavel (vedoucí práce) ; Czesaný, Slavoj (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá skutečnou nabídkou peněz (True Money Supply). Měnové agregáty (M1, M2, M3) používané ekonomií hlavního proudu jsou totiž v mnoha ohledech nepřesné a proto nevyhovující. Měnové agregáty TMS jsou vhodnější než agregáty M1, M2, M3 z toho důvodu, že nezapočítává některé peněžní položky dvakrát, na rozdíl od agregátů M1, M2, M3, a tudíž přesněji vypovídá o vývoji peněžní zásoby v ekonomice. Cílem práce je, na základě vypracované teorie peněz, spočítat skutečnou nabídku peněz (TMS1, TMS2) a dále zkoumat její charakteristiku a vztah vzhledem k vybraným ekonomickým ukazatelům, kterými jsou: měnový agregát M2, index spotřebitelských cen (CPI), index cen průmyslových výrobců (PPI), diskontní sazba, dvoutýdenní repo sazba, index Burzy cenných papírů Praha (PX), celkový objem poskytnutých úvěrů. Konfrontace agregátů TMS1 a TMS2 s vybranými ekonomickými ukazateli může vést k přesnějšímu pochopení příčin změn v ekonomice v průběhu hospodářského cyklu. Cílem teoretické části je definovat pojem peněz; vznik, vývoj, rozvoj bankovního systému; komoditní režim a režim papírových (FIAT) peněz. V analytické části se pokusíme odhalit skryté jevy a příčinné vztahy mezi skutečnou nabídkou peněz a vývojem v ekonomice. V práci vycházím z metodologie rakouské školy, jejíž praxeologie se mi jeví jako nejvhodnější z důvodu své srozumitelnosti a konzistence. Bez této teorie bychom nechápali otázku: Co ještě peníze jsou a co již nikoli?
|
|
|
Poválečná německá inflace a její vývoj vedoucí k hyperinflaci roku 1923
Šmídová, Barbora ; Soběhart, Radek (vedoucí práce) ; Fabianková, Klára (oponent)
Ve své bakalářské práci se věnuji poválečné inflaci v Německu a tomu, jak dospěla až k hyperinflaci. V první části své práce analyzuji období do roku 1914. Jak fungovala centrální banka a v jakém stavu se nacházely veřejné finance Německé Říše. V dalších kapitolách se již zaobírám průběhem války a poválečným obdobím Výmarské republiky do roku 1923. Snažím se objasnit, z jakých zdrojů čerpala německá vláda prostředky na financování války, zda a jakou úlohu zde sehrála Říšská banka. Část práce se také zabývá Versailleskou mírovou smlouvou a otázkou, jaký vliv měla výše reparací na prohlubování inflace v Německu. V závěru práce lehce shrnu stabilizaci měny na konci roku 1923.
|
host ::
RSS.